Jaroslav Albánec Terkovič

Veškeré fotografie, hudba, hudební ukázky a psané slovo není možno jakýmkoliv způsobem publikovat bez souhlasu autorů. Byly od nich zapůjčeny pouze pro tento web. Všechny ukázky a mp3 se svolením alespoň jednoho člena kapely. Nahrávky vznikaly svépomocí a nejsou zastupovány žádným současným hudeb. vydavatelstvím, ani jinou organizací na ochranu autorských práv.

Máte kapelu nebo něco v šuplíku? Každému kdo si myslí, že by mohl a chtěl prezentovat na tomto webu, je z Havířova nebo okolí, stačí napsat - pm

úvodní slovo

pm Kdo nemá rád dlouhé úvody, vykašlete se na něj a vlítněte na obsah...
Nejdříve k názvu domény. Ještě hluboko ve dvacátém století se Havířovu říkalo "Město mladých starců", ale taky "Veselý hřbitov". Stačí málo, něco se zaslechne a zalíbí. Až po letech se člověk dozví, že VŠECHNO BYLO JINAK !! Samozřejmě až po registraci domény jsem zjistil (přímo u pramene), že přezdívka "veselý hřbitov" původně patřila Valmezu. Někdy v 85 roce nahrávala kapela Slepé střevo na zámečku v Životicích a při tom se spřátelili lidi z Valmezu a Havířova. Někdo z nich poprvé použil přezdívky (Havířov - město mladých starců a Valmez - Veselý hřbitov). Nevím jak se to stalo, snad těm o něco mladším (nám) se obě přezdívky zdály přiléhavé pro naše město a tak se vžily. Kromě toho, název "Veselý hřbitov" skvěle padne na obsah stránek. Doménu časem možná změním a stránky přesunu, ale zatím... Valmezáci se doufám zlobit nebudou.

Vždy jsem měl k Havířovu dvojznačný vztah. Zatracoval jsem ho a znovu se do něj vracel. Narodil a vyrůstal jsem v něm. O vykořeněnosti vím své. Lidi sestěhovaní ze všech koutů Československa. Směs jazyků. Město postavené podle poradců sovětských architektů, kteří sem přijeli užít si flámu, narýsovat jednu ulici a kolem ní domy s těsnými byty. Uhelný prach na očích žíznivých chlapů v hospodách. Kulturní marasmus, který si jednou za rok vystačil s koncertem některého pop zpěváka (nebylo jich mnoho a byli zoufale zprofanovaní). Vypadalo to, že v našem kraji bylo vždy o něco více a nebo snad viditelnějších komunistických funkcionářů, kteří jako by z oka vypadli z některých rolí herce Miroslava Donutila. Víc volů na kilometr čtvereční. Jsem z generace, kterou ještě chtěli, mnohdy nevybíravě, vychovat "socialisticky". Pamatuji, když nás na učňáku jeden učitel pěstma zaháněl zpět do prvomájového průvodu, když jsme chtěli utéct. Naštěstí se našlo dost lidí,(a v tomhle směru jsme na tom byli lépe, než v okolních městech. V 80 letech byl Havířov jedním z center subkultury), kteří si po svém hledali cestu k sebevyjádření. Vlasy,nebo pankáči měli bolševika i s jeho ideologií na háku a už tím dopředu odsunuti na okraj společnosti, dělali si svoje. Někdo hrál v kapele, další něco psal, maloval a třeba "jen" jezdil na akce. Po listopadu underground neskončil, jak se mnozí domnívali. Jen Havířov je známý tím, že spousta dobrých projektů není dotaženo do konce, nebo přes všechnu snahu zaniknou. Jako by fluidum zmaru vznášelo se nad městem. I s tím se počítá a možná, že právě tohle dávalo a dává některým havířovským kapelám ironii, nadhled a svérázný humor se kterým to z pódia perou do lidí.

Když jsem se rozhlížel po internetu - na stránkách českého bigbítu (z pořadu České televize) jsem našel jen pár stručných vět o havířovských kapelách a některé chyběly vůbec. Samozřejmě v tak rozsáhlém celorepublikovém pořadu - není divu. Napadlo mně, proč nevytvořit stránky, kde by se celé dění v Havířově a okolí zaznamenalo podrobněji. Budu převádět do internetové podoby, všechno, co mi padne pod ruku a co uznám za vhodné. I po těch letech se najde určitě dost materiálu - zvukové nahrávky, texty a fotografie kapel z různých akcí a možná i video - které se dají zpracovat do digitální podoby. Něco přepíšu z různých samizdatů, něco opatřím komentářem sám, najde se i původní literarní tvorba, básně. Stránky jsou rozděleny do několika sekcí, kde všechny tyhle "vykopávky" budu postupně ukládat. MAJÍ SE VÁLET DOMA V ARCHÍVU ?

Havířovský underground byl vždycky trochu víc osobitější a ještě víc v ghetu, než jinde v republice. Jen málo kapel koncertovalo v Čechách, ale vědělo se o něm.Jedna z prvních punkových kapel v republice - Hlavy 2000 vznikla v Havířově. Tehdejší nezávislé vydavatelství Rytmická mládež roztáčelo nahrávky na kazetách. Snad nejvíc kapel se urodilo kolem roku 86-87. Napíšu jen názvy, které nemusí nutně zapadat do tohoto období. Některé kapely vznikly později nebo naopak dříve a některé, v jiném seskupení, hrají dodnes: / Č.H.T.L./ Středně rychlé šípy / Klec / Radegast / Slepé střevo / S.C.L.C./ Katafalk / Černobílá televize / T.D.H.R. (Totální destrukce hudebních rovin) / Brachyblast / PKV (Piráti klidných vod) / PBK blues / Barvy Ĺucky / Masomlejn / Za co / Morální tyfus / Betonová zahrada / Kmochova paralýza / Personal / Třírychlostní pepíček / IQ 60 / a k novějším: Fossil / mh&d / Mroš & The Voices / Happy Dog /...a dalším se taky dostanu. Z každé kapely kromě článku a fotografií budou na ukázku i skladby ve formátu mp3 ke stažení.
V Havířově vycházel undergroudový časopis "HADR" (Havířovský drbník). Do listopadu 89 tři čísla. Každé v deseti kopiích. Kromě, ve své době, aktuálních článků - kde koho zmlátili policajti, kde proběhla demonstrace, komu hrozil soud atd., psalo se o koncertech, výstavách. Přepisovaly se texty a poezie domácích i exilových autorů. Do dvou čísel se přepsala celá kniha Tadeusze Konwického - Malá apokalypsa. Zbylo už jen torzo všech tří čísel. Stránky po těch letech všelijak přeházené (vyberu co se bude hodit). Něco o kapelách přepíšu i z volného občasníku "Konflikt", který na začátku 90-tých let vydával Ondra Marek. V 80-tých letech proběhlo několik ročníků hudebních přehlídek "Bermudských trojúhelníků" (někde jsou i videonahrávky) a před tím (nebo současně, už si nepamatuji) Letokruhy, kde hráli i folkaři. Po listopadu dva koncerty v centru města (před Budoucností a v parku). "Hudební divize" v Janáčku - hudba, obrazy, divadlo. Vznikaly další kapely. Koncertovalo se porůznu. Hospody nám zůstaly. Dodnes mají kapely v Havířově problém najít zkušebny. Něco zůstalo, něco se změnilo. Dost lidí se odstěhovalo. Tráva se už nerozdává, ale kupuje. Policajti už tak neotravují. Otravuje OSA a komunisté na radnici místo vyvěšení tibetské vlajky v březnu - zvou na návštěvu soudruhy z ČLR.
Nemusím se hrabat jen v minulosti. Zavedu řeč i na současnost, Spousta havířováků se na stránkách najde a tak počítám s tím, že se časem rozvinou i různé formy komunikace. Názory a postřehy - budou v "mejlovně". Tento web asi nebude prudce aktuální, ale jsem teprve na začátku a jeho podoba se může měnit.
Stránky si můžou klást za cíl zmapovat celé dění havířovského undergroundu, ale skutečnost je taková, že věci nejdou tak rychle a snadno, jak by si člověk přál. Přivítám každou pomoc, máte-li fotografie, nahrávky (na kazetách, magnetof.kotoučích, nebo video kazetách), budete-li chtít něco poopravit nebo doplnit v textu, ozvěte se.
Stránky jsou tvořeny v jednoduchém html, protože jsem to vzal do ruky já. Neumím toho moc. Doufám, že se zlepším. Původně webmastroval ve volném čase bratr Pinďa. Chtěl mít stránky co nejlépe udělané a dával si záležet, ale v těch novodobých zaklínadlech tvůrců webů bych se ještě dlouho nevyznal, nemohl bych sám vkládat texty atd..A tak jsem usoudil, že stránky předělám. Vděčím bratrovi za pomoc a radu, ale jde mi spíš o obsah než o formu a soutěž v grafickém desingu přenechám jiným.

na závěr poděkování...

Díky Jiřímu Prokši z bývalého nezávislého vydavatelství "Rytmická mládež", který zapůjčil staré nahrávky havířovských kapel ze svého archívu a já je tak mohl, tu podstatnou část muziky 80 - 90 let, začít zpracovávat do digitální podoby, díky všem osloveným, ze kterých jsem tahal vzpomínky, nahrávky, fotografie a které nemusím jmenovat, protože se na stránkách najdou a hlavně díky bráchovi /Martin "Pinďa" Melichar/, který věnoval svůj čas, a že ho nebylo málo, ku pomoci web. programování - vznikly tyto stránky HAVÍŘOVSKÝ UNDERGROUND.

Petr Melichar / 10.10.2004

co vlastně je - underground

"Underground je duchovní pozice intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to vyhlášení boje establishmentu, zavedenému řízení. Je to hnutí, které pracuje převážně s uměleckými prostředky, ale jehož představitelé si uvědomují, že umění není a nemá být konečným cílem snažení umělců. Underground vytvářejí lidé, kteří pochopili, že uvnitř legality se nedá nic změnit, a kteří ani neusilují do legality vstoupit."

Autorem této "téměř definice" undergroundu je Ivan Martin Jirous, teoretik umění, básník, kontroverzní osobnost, legendární pijan, autor pohádek, někdejší umělecký šéf skupiny Plastic People. V letech 1973 až 1990 byl za svoje postoje a kritiku vůči stávajícímu režimu dohromady téměř devět let vězněn.

(Z článku o undergroundu na web.stránkách Českého rozhlasu 3 - Vltava)




"Underground není jen vyhraněný hudební směr.Je to životní styl lidí, kteří pohrdají pseudohodnotami hlásanými a prosazovanými estabilišmentem té, které doby. Underground si vytváří prostor ve výtvarném umění, literatuře stejně jako v hudbě..."

"Underground je hlas z podzemí Člověk ho musí hledat aby ho slyšel Musí si vyjít alespoň na půl cesty...."

"V undergroundu lidi nevyměňují životy za kariéru..."