/ Petr Melichar /

Chcete žít duchovně ? Bacha na celestínské proroky.


Už dlouho jsem slyšel o knize "Celestínské proroctví" Jamese Redfielda. Nedávno se mi dostala do rukou, tak jsem si ji přečetl. Dopadlo to přesně jak jsem předpokládal.
Když se mne hodně lidí, ptá na tu kterou knihu, co jí říkám - většinou se zklamu, když si ji přečtu.
Celestínské proroctví si klade za cíl hlásat a šířit nové vědomí duchovna ! Jasně, takových bylo, bude.. , ale protože už mám pokrk toho instantního duchovna, toho průvodu nových proroků a všech manuálů o cestě poznání, ve kterých člověk zaručeně pozná novou extatickou hovadinu - tak proč se nevypsat.

Celestínské proroctví je vcelku banální příběh. Hlavní hrdina se dozví, že kdesi v Peru byl objeven rukopis z období 600 let před Kristem, který popisuje duchovní vývoj lidstva a předpovídá na přelomu milénia (v současné době) duchovní přerod nebývalého rozsahu...

Po příletu do Peru (přesně ve stylu Hollywoodských thrillerů) ho začnou pronásledovat vládní agenti a vojsko, řízené vládními církevními kruhy, jejichž moc zdá se býti zveřejněním rukopisu ohrožena. Chtějí rukopis zabavit a zničit. Hlavnímu hrdinovi nezbývá než v divokých situacích o vlas unikat a s pomocí spoluhledačů a těch "zasvěcenějších" se v poklusu (neměl čas chudák ani na cigáro) seznamovat s rukopisem. Celý děj graduje až do úplného finále, kdy všichni zasvěcení málem "vyvanuli" a stali se neviditelnými - neb přešli do jiné dimenze - díky své vyšší vibraci.

Rukopis - sestává z osmi nebo devíti částí tzv. vhledů.

Nejčastější pojmy - vyšší energie, vyšší vibrace. V podstatě jde o to, naučit se prostou věc: Získávat energii (nejspíš duchovní) čistou cestou - snad z přírody, nebo rovnou z vesmíru a neokrádat o ni jiné lidi (jak se to většinou děje)…
Jak prosté, že?
Autor v jednom z "vhledů" degradoval člověka na čtyři modely chování. Myslím, že automatická pračka má víc programů… atd...atd...
Prostě duchovno "par exellence"...
Ukázková četba možná nejmasovějšího, ale určitě nejpovrchnějšího new age. Když je řeč o mystice. Je smutné, že spousta lidí asi četla Jamese Redfielda, ale neví, kdo to byl František Bardon, nebo dosud žijící Eduard Tomáš.

Možná by mi tahle kniha nestála za tolik slov, ale slyšel jsem, že J.R. napsal jakousi "pracovní knihu" o Celestinském proroctví.

Kristepane - o čem?!
To mě dostalo. Ta kniha bude určitě tak nabitá energií a vyšší vibrací, že bude chvílemi mizet před očima.
Osobně se mi líbí tahle doba. Oprašování starých esoterických tradic, šamanismus, transpersonální společnost a spousta dalších duchovně zaměřených společenství. Líbí se mi, když nejlepší vědci světa - fyzikové, antropologové, biologové atd., jak se někdo trefně vyjádřil: "vylezli na vysokou horu vědění a když se přehoupnou přes vrcholový hřeben přivítají je mezi sebe dávní mystikové a mistři, kteří tam na ně už tisíce let čekají…"

Je-li tohle nástup věku vodnáře - fajn, ale když už si čím dál tím větší počet lidí uvědomuje naléhavost změny myšlení v pochopení světa, Boha, nebo sama sebe - nedělejme z toho vysoce energetickou frašku. A když někdo mermomocí chce hledat a žít duchovně ať nesahá hned po prvním co se namane a bere s rezervou všechny tyhle extatické duchovní manuály, kde v několika lekcích člověk dosáhne jakéhosi "poznání". Neexistuje snadná a rychlá cesta a když - tak do pekel.
Neberte vážně knihy, které kvůli srozumitelnosti jsou bezobsažné. Je to duchovno nákupu v supermarketu.
Nehledě k tomu, že J.R. svou "pracovní knihou" o "celestínském proroctví", pokud si chystá své následovníky nového vědomí duchovna - může být i nebezpečný pro mnohé mladší dychtivé hledače. Zmiňuje se v knize (cel. proroc.) o kontrole dechu, dechovém cvičení. Možná měl na mysli - jogické cvičení pranajáma. Pokud vím, velmi rozpracované je i v tantrické józe, ale vždy pod přísným dohledem a pevnou vazbou na učitele. Jinak je cvičení zdraví, ne-li životu nebezpečné.
Mám nápad. Založte si třeba vlastní soukromou církev. Vyhlašte toleranci, vypracujte si svůj osobní rituál - jako ochranu před manipulací a studujte. Budete Bohu a poznání jistě blíž než zástup vysoce vibrujících celestínských proroků.

Howg !







Dříve, než se začnu věnovat tvým poznámkám v odpovědi, musím předeslat, že tohle je opravdu naposled co budu psát o Celestínském proroctví. Nepřipadá mi podstatné rozebírat Redfieldovu knihu.

Nedávno psal herec a moderátor Jan Kraus (v časopise Týden), že má potíže. Jeho malý syn chtěl kouzelnou hůlku Harry Pottera v hračkářství. Tak mu ten kus dřeva za hrozné peníze koupil. A kluk teď doma "řve", protože hůlka neumí kouzlit.

Až příliš často mám pocit, že s touhle lehkověrností v magii, mystiku, pro ten pocit záhady a kouzla na dosah, které četba knih jako je Celestínské proroctví vydatně živí , se lidi stávají manipulovatelnými zas na jiný způsob. Možná jsme přeexponovaní tím stoletím zábavy a nic s náma nehne, než duchovno ala thriller exotic. Psala si, že musím brát knihu z nadhledu ?... Až si lidi projdou vším tím balastem duchovních manuálů, kurzů otevírání čaker, dechových cvičení v jedné kapitole (pokud možno) a seminářů o léčení vkládáním rukou a dalších ... Co myslíš, vede je nadhled ? ....nebo vidina, že dosáhnou čehosi zázračného jak je jim říkáno někdy dokonce drze slibováno.
Podle mě je přece jen rozdíl, začne-li se člověk zajímat o esoteriku, duchovní nauky, prostě o hledání odpovědí na otázky Boha, bytí, vesmíru, o skrytých věcech, o magii a mystice - když přichází zdánlivě oklikou, když je jeho cesta něčím podepřena. Třeba zájmem o poezii nebo historii východních zemí. Nebo o architekturu gotických chrámů. A třeba i zkušeností v některém z křesťanských sborů a hlavně stojí nohama pevně na zemi, než skočí do vymyšleného exotického příběhu, tají dech nad "řetězem náhod" filmově zhuštěných, má závrať nad dechovým cvičením a přenosem energie do kukuřičného pole (či jakých rostlin), které rostou před očima, je vtažen do děje, který jak si psala má něco do sebe a na každém šprochu, pravdy trochu. Samozřejmě. Všechno o čem píše Redfield, se děje, (určitě ne tak vypjatě), ale na duchovní cestě nestačí jen "šproch", který se převleče za nové duchovní vědomí lidstva ! Je to jen "šproch" (Ostatně jaképak nové, ale k tomu později).

I když to spisovatel a čtenáři mohou brát jako nadsázku a uměleckou licenci - proč ta nabubřelost ? Já beru Redfieldovu knihu a její další pokračování - jako americky sebevědomou zkratku. Jeho první kniha (a její úspěch) je spíše předzvěst další řady knih, kde už nic kloudného z autora nevypadne a dál bude rozemílat "své" téma. (Takže, dost možná, je to zároveň jeho kniha poslední).

Nic objevného jsem v jeho "vhledech" nenašel:

Zřetězení náhod? C. G. Jung to nazýval tuším - synchronicita. A když jsme u něj - psala jsi, že také vycházel z lidských letor a člověk je kombinací těchto. Proč ne. Jako lékař se opíral o Hippokrata a Galéna, kteří zavedli tohle dělení už před více než dvěma tisíci lety, když studovali poměry šťáv tělesných. Od té doby už lidské poznání urazilo kus cesty i když v některých oborech stále používá osvědčenou terminologii. (Ovšem C. G. Jung je úplně jiné patro)

To, že Redfield přišel na novou interpretaci lidských povah spojenou se soupeřením o energii a nadvládu mezi sebou, ve mně vzbudilo podezření, že ho v mládí asi hodně tloukli. No vážně, máš dojem, že ti chci vysát energii?

Jistě, lidé se mohou podvědomě, ale někdy i sakra vědomě pokoušet manipulovat své okolí, soupeřit se sebou, ale přijmout jeho pohled na vzájemné mezilidské vztahy nemohu. Byl jsem svědkem bezděčného lidského konání, které se vymyká tomuto schematu (to snad podle mě každý). Můj kamarád dokonce nerad hrál šachy, prý to podněcuje soupeřivost, kterou on nerad. Mimochodem, hrál je výborně.

Energie, pročišťování a zjemňování. Skrze potravu, skrze poznání, pranajáma, chi. Energie se kterou je navázán kontakt. Dárkový koš duchovna, posháněný ze všech koutů světa. Hezky nám to servíruje.

Nemáš pocit, že v téhle knize se každý rád najde? Vždyť je psána jak nejuniverzálněji to jde. Když se člověk začne zajímat o určité věci, samozřejmě začne potkávat zajímavé lidi. Když navíc praktikuješ jógu. Harmonizuješ osobnost. Lépe se koncentruješ. No to by bylo, aby se lidé v tvé přítomnosti necítili lépe. Museli by být hluší a slepí jak peň. Nic tajemného ani nového v tom není.

Jeho vize jakéhosi kritického množství lidí, kteří si pročišťováním zjemní energii a lidstvo se dostane na novou úrověň - v (historickém) vhledu hovoří většinou o západní kultuře a křesťanství - to je ono lidstvo? A kde je ta větší část lidstva v zemích třetího světa, kde mimochodem vznikly a po tisíciletí jsou udržované mystické školy a tradice (ze kterých Redfield taky čerpá).

Širší věřejnost západu, někdy na sklonku éry kolonií, před první světovou válkou začala číst knihy plné fantastických historek z cest po tajemném Orientu. Ve věcech duchovních ne příliš seriozní, ale poutavé romány Angličanů, Francouzů, kteří si mohli dovolit cestovat. Bylo to zprostředkované tajemství s očima navrch hlavy. Situace se změnila, když začali být překládáni indičtí, čínští atd. autoři. Rabindranát Thákur (označován jako Platon východu).

Buddhisté, hinduisté, taoisté… a kultura východu se dostala do širšího povědomí Evropy a Nového světa. Našli se i zasvěcenější západní autoři jako Paul Branton. Jeho knihy dodnes mohou pomáhat lidem na duchovní cestě. Někdy v meziválečném období proběhla na západě nová vlna zájmu o okultismus. Blavatská, R. Steiner (antroposofická společnost). Flamarion, Elifas Levi u nás Alan Kardek, Jan Kefer, Bardon, spousta a spousta dalších. Od astrologie po zen-budhismus. Západní esoterická tradice, východní nauky, překlady kabbaly a všech možných textů starých mistrů, případně výkladů k nim. Každý začínající duchovní badatel, ale i náhodný čtenář mohl si vybrat z více či méně zasvěcených autorů od beletrie po staré alchymické postupy.

Od té doby, bylo napsáno, nebo přeloženo snad všechno podstatné a teď v Evropě a Novém světě, i když je z čeho vybírat (i současných autorů), nastal znovu čas knih plných slátanin, knih, "nečekaných odhalení" a "nových" univerzálních postupů, kterak dojít osvícení. Přitom jediné autorství těchto kompilací jsou thrillerové příběhy (zbavené esoterického balastu, napsal by je zručný scénárista nekonečných tv seriálů za den, dva..) a s přehnaným názvem o duchovní obrodě světa je servírují lidem i s manuálem... Ježíšmarjá !

Jestli má někdo zapotřebí zprostředkovávat si bohatství poznání západu, či východu Redfieldovou pomocí - ať si každý posoudí sám. Podle mě je tahle populární srozumitelnost na levačku. Nejde o to, že se alespoň něco dostane a uvízne drápkem v mnoha hlavách. V mnoha hlavách uvízl pozdrav " tě Perun" z divadelní hry F.R.Čecha o knížeti Přemyslovi a dívčí válce. Bavil jsem se, ale tahle hra měla s českou historií asi tolik společného jako Celestínští proroci s esoterikou.

Dalo by se pokračovat, ale na tohle téma končím. I když to tak nevypadá, nedělá mi dobře strhávat jakéhokoli autora. Článek jsem psal pro pár přátel, se kterými si občas píšu mimo jiné i o tom co čteme. Pokud ho umístíš na své stránky, nebudu odpovídat na případné ohlasy (o Celestínském proroctví už ne). Jako pohled z jiného břehu to stačí. Nerad bych zabředával dál do rozhovorů, jak to či ono Redfield pojmenovává, nebo jak to myslí, o nedostatečnosti pojmů apod.