/ Petr Melichar /

PARADOX ?

Máme tady tvrzení: Moudrý extrovert je zevně pasívní a vnitřně aktivní.
Nesoulad v pojmech ? Nesmysl ? Paradox ?
Ne. Jen zdánlivý...
Pokud má být extrovert pořádným extrovertem, tedy oslňovat okolí svými výstřednostmi v nejvyšší míře, musí být vnitřně aktivní. Dát svému konání onen vnitřní náboj. Opravdovost. A ta je uvnitř. Moudrý extrovert nevěnuje pozornost svému okolí. Okolí si ho všimne samo - o to víc, oč víc jsou jeho výstřednosti opravdové, tedy vnitřně aktivní.
Kdežto hlupák extrovert, který je zevně aktivní a vnitřně pasívní, věnuje svou pozornost okolí. Těká čím by upoutal. Svým duchem je rozptýlen víc zevně než uvnitř, v sobě. Jak tedy může oslňovat širokou veřejnost svými výstřednostmi, když je duchem víc v ní. Víc v té šedi, průměru a ne v originalitě svého nitra. Upoutá nanejvýš jen bezduchými jalovostmi

(Malá odbočka: že se tak děje víme. Leckdo si na tom živnost založil a s velkým úspěchem. Ale čerpat inspiraci z davu a zároveň krmit ho jalovostmi ? - Uff. Kde to skončí ?!... , ale to je na jiné zamyšlení a jiný text)

Je to tedy jen zdánlivý paradox, tvrzení: Moudrý extrovert je zevně pasivní, vnitřně aktivní. Myslím, že tohle je ukázka jak paradox vzniká a když ho člověk řádně rozpitvá zjistí, že paradoxy vůbec neexistují.
A vůbec - výraz "zdánlivý paradox" je nesmyslný. Zdánlivé jsou totiž všechny.

Když vše řečené řádně pokrátíme - vypadne nám text:

Blbý zevně vede moudrého
moudrý vnitřně vede blbého
blbý vnitřně vede moudrého
moudrý zevně vede blbého

Protiklady splynou v jedno
Moudrost je blbá a blbost je moudrá
Vítej strýče Tao

Blbý zevně vede moudrého
moudrý vnitřně vede blbého
blbý vnitřně vede moudrého
moudrý zevně vede blbého