/ Maruška Pešáková /



TRÁPENÍ ZA CHLADNÝCH NOCÍ

Za nocí chladných, že mráz Vám jde po zádech, Choulím se v koutě, ve víru svých poznámek, Hledám si cestu ven z nelidských činů, Ke svým jemným záclonám, vystrašeně se vinu. Hledám cestu ven? Nebo jenom spím? Nechci ani vědět, kolik zla tím natropím. Ve víru tužeb a smutných přání, Nevidím rybník a vrbu co se naklání. Vidím jen smutnou pustinu, Venku hřmí a srdce prudce krvácí, Potřebuji neprodleně lék, A najednou se vše navrací. Polovina srdce chce běžet ven a hrát si, Druhá polovina chce být s rodinou, rádci! Netrapte mě, je bouřka.

RÝMY

Půl na půl - je to tak? Ne! Uletěl mi vtipu pták. Nevymyslím jediný rým! Co to povídám? Já se už neslyším! Rýmy šly si svou cestou, Podívej se jak se nesou! Řeknu jim jen "Hola hej!Pojďte! Hru si zahrajem!" A ty rýmy nazpět spadnou, Však mých básních neuvadnou!

LYŽE

-Máme spolu spor! -Co říkáš? Dej pokoj! -Máme spolu spor! -Neříkej, a vo co gou? -Ztratil jsi mé vypůjčené lyže! -Ale kdeže!Tvoje lyže? -Ano, lyže.Co teď s tím? Jak to doma vysvětlím? -Řekni to prostě, ztratil jsem je! Řekni to na mě, řekni co se děje. -A co mi to pomůže? Táta na tě nemůže! Bude to stejně na mě! A co jen řeknu mámě?! -Řekni ji to, co tátovi! Nebo to z tebe vyloví! Neříkej nic než pravdu pravdoucí! -A říkáš mi pravdu ty? -Je to snad matoucí? -Řekni co se s nimi doopravdy stalo! -Ale no tak! Na výběr mám málo. Dobrá svěřím se ti. V letadlo jsou! Támhle letí. -No tak to je průšvih větší, než jsem čekal. -Co s tím budeme dělat? Už to mám! -Koupíme si nové lyže? -Ne, jen počkáme na letadlo. -Pustí nás dovnitř? -Ne, ale to by nevadilo. -Tak co tedy budeme dělat? Jenom tady hloupě čekat? -Přinesu ti je, jen se neboj! Jako záruku ti půjčím hoboj. -Tak dobře, řekám tady! Snad si víš rady! …po chvíli… -Tak jsem tady!Tu je máš! -Ty jsi zlato, co si za ně žádáš? -Řekni tvým rodičům, že ty lyže stojí za nic. -To jim rád vzkážu, měj se a už nikdy víc!




/ 2008 /