Verše psala před lety a nedávno vylovila z krabice. Víla mezi muzikanty. Zpívala v kapele Morální Tyfus.
Krása básně
A báseň je tajná tajemná kráso prosila jsem tě zůstaň mi na prstech odraz se ve snění a báseň je snění a kráseň je tajná obě ulpívajíc na prstech zpívají v srdci zůstat nechtějí narůstají v hlavě. Zůstaň a drž se svého vzrůstu! Kráso tajná nejtajnější báso. Anděly nosím na ramenou k zemi mně táhnou andělská zem čertovo nebe pod nos jim strkám hvězdy z papíru na žluto nabarvené a stejně mi nevěří tahaj mně k zemi ještě víc hlouběji čumějí na mně ještě víc blběji pít se mnou nechtějí, na co je mám anděly z nebe.Ostražitě
A jako když se má něco stát vzhledem a protože nejspíše to člověk čeká nadíván vepřovými oušky naslouchá - následuje kroky které jsou daleko před ním: neví, že má taky něco v duši.Maličké přání
Kéž by měl můj muž dlouhé vlasy protože když se budeme milovat ruce z mých vlasů přelezou do jeho vlasů nepozorovaně.Stejné, pořád stejné
Ach ženy ženský jedny hloupý ženský všechny hloupý ach ženská jedna hloupá jak jsem byla hloupá a zase budu Doufám. Že se dám nachytat na ty blbosti kterýma pak opět zhynu do příští lásky. Bude-li jakáVyřešeno
Stop stop jsme dvojčata jediný tělo dokonalá jednota místo hlavy ruleta nebreč ty myslíš já mluvím jsme dokonalý dvojčata ideální ruleta stop stop! dívej se to naše tělo je z toho zmatený dívej se! já poslouchám: teď na komíně spalovny do černý díry hledíMilostná
Prosím můj milý obrať ten kámen pozor ať se nepopálíš a pomoz té trávě zežloutlé můj kouzelníku a buď ten kdo teď daroval světlo a teplo tomu, co se tak dlouho líbal s rubem, buď ním, do té doby než jiný dobrý pomůže a dá tomu, co se tak dlouho líbal se zemí světlo a teplo.Drama v kaluži I.
Kaluže kaluže viděly jste včera muže ? "Inu, nuže, muže ? Být tak může!" Cože ? Tak on u mně včera byl, lístek můj nezachytil ! Muži, mužííí ! Přijď, mám u sebe pro tě růži...Drama v kaluži II.
Kaluže kaluže co se ve vás všechno může když to nikdo nevidí odrazit zahodit utopit Kaluže kaluže pusťte mně za mužem kterého vidím na dně sklopeného v řezu vlnitého v odrazu vylitého v dřezu.Přání
Být nekonečná odlidštěná tajemná a věčná podívala bych se zhůry nebo zespoda ? na své noční můry a jaká že to vlastně má být se životem dohoda.Ostrava
Falešná morálka Pochopení cizích lží Odchod z buzeráku Obchod na korze Cinkavá lokálka Spřátelené zdi veřejných záchodků. Jednu chladnou minerálku, prosím. Šeřík na torzu továrny strašlivá pohádka hrozí bohulibou věží se sny. Prosil bych si jednu věž. Děkuji.Zpětně
A přece má každý svého průvodce, potměšilce průvodného, důvěrného průvodčího, po vlnách orgasmů si každej splete cokoliv s čímkoliv, ani vlastní důvěra není bez hanby, bohužel na to všechno stačí někdy jedna láska, je to maso přátelé ne ne, bez svého potměšilce si ani vlastní hanbu jen tak neprožijete. Řekněte mi prosím jaké číslo má dům, v němž se schovávám a hořím strachem a bojím se do bezvědomí. Možná se stane, že na vrcholu svého trápení začnu konečně plakat a číslo tohoto domu bude mým šťastným.Radost
Převelíké jásání padlo na človíčka a chtělo se mu letět. Je pravda, že kdo chce, ten vzlétne ? Padají červený jablíčka hrušky zelený jahoda shnila.Rozdávat z cizího
A já jsem myslela že něco mám, něco, z čeho můžu rozdávat, ale teď nevím, nevím, jestli jsem nedávala ze svého protože jsem neměla nic. Jestlipak ta myšlenka že něco máš... ti dá sílu k síle. Z čehopak rozdáváš když nemáš nic ? A jen ta myšlenka že něco mám... mi teď nedává nic, protože nic nemám a nemám z čeho rozdávat, a nemám sílu pro kterou je odkud brát, už nemám nic. A teď bych si něco prosím s dovolením vzala. Jestli mi dáte. Ale dáte.Jednomu pánovi
Je to legrace vy mně tajně milujete, a přece se mne, pane, bojíte. Vy jste si vytvořil báj o kráse a já teď, pane, abych se snížila k animálním věcem, pane, jestli dovolíte, já bych vás chtěla do postele.Další lásce
Půlnoc přešla, zdá se, láhev prázdná je a noc červená se. Než blízký úsvit vstane, lásky budou rozebrané, a pak nezbude, než jít. A kam ? Ptá se milenec jenž chce dál snít. Říkám mu proto - upřímně a krátce - teď nelze už než být můj milý, spolu.Prázdná
Je to tak prázdné Vše, na co se dívám ve svém bytě. Je to mýma očima, oko do duše okno. Duše plná touhy. Ale touha sama prázdná, zbytečná. Kolébám se vínem. Nahrazuji prázdnotu opilostí. Cesta necesta. Kolébána jsem, zneklidněná přesto.Někdy dělám, že jsem nad věcí
Prosebníci zatoulaní vy nemáte doma zelený kanárky ? (Já mám doma židli na které sedím když se dívám do zrcadla) Prosebníci copak jste zapomněli na tu radost, která bývá, která ani nebývá? Prosebníci, co jste chtěli ?Objev
A jako by pravda ani nebyla, někdy jenom zelená louka veliká s malejma pravdičkama ve vlnitém světě, a pravdu pravdoucí na mou duši tušivou má jenom zežloutlá kytka zdá se.Legrácka
Tuze, tuze, tuze dlužím duze, dala mi: smála mi, smála mi se do oka, od oká, do oká, mrkavého poskoká.Vzkaz
Je mi teskno smutno samotno. A tolik něžných rukou by mi mohlo pohladit srdce, tolik očí by mohlo vrůst do mých, tolik nohou by mně mohlo tiše obejmout. Můj milý.Jééé...
Zplacatit se do papíru převálcovat tiskem a prodat a do kapsy k tajnému čtení...!!!Pořádná bouřka
Nebem černým hrom zahromí blesk zableská ručka zatleská nedýchám vzrušením. Oblohou ztmavlou slunce proletí vodou prozlátlou první strachy první časy osudem vracejí. Nám ? Nebo jim? Miluju bouření.Bez rukou, v bezmoci
Ach vojáčku špinavý zaprášený ochráníš mně? Jak se mohlo stát, že žádám, aniž bychDotek
A řezy ostré přesně vedené zase trnou zdalipak jsou dosti dobře zacelené. Prohlíží se... Kdo má tu moc kdo z nás má tu fantazii který má to právo k řezu, Bože.Zpívaná
Padam padam ťuky ťuky ťuk je to dobrý tralala každej si jamuje damtádadam podle svýho zažilýho tudíditu každej je prej jinej jam dohromady ťukdáda roláda.Úleva
Kamkoliv nožičkama s bačkůrkama barevnýma vesele se vznesu ručičkama tenoučkýma poletím do šíře do dále do někam k lesu...Přesně
Je to boj tahle láska jde jenom o rány a laskavý slova a o křeče a rytmusNesouvislá
Padá do vody kříž neštěstí je mi blíž za deště kapička skápla namoč v ní kapesník v moři je naše láska musím se sklonit ještě níž. Bludný kruh - znamení hejno štik - vábení. Padá do vody kříž ztráta je jeho matka. (Pane, můžete mi půjčit ten klacíček ? spadla mi do WC peněženka!)Sobě, jen tak soukromě
Chtěla bych se někdy vidět, jak si večer sama nalévám. Já totiž piju s kdečím. (Já vím - přísahám že vím - že gin slečnám mladým velmi málo svědčí.) Ale vidět se jak si vykládám, rukama chytře rozkládám, (a doufám, že se něco stane dřív, než barva pleti bude moci svědčit) a jak věci rozhazuju, verše píšu, brečím...Nepatřičnost
A jako kdybych zase měla být někde jinde v bufetu na nádraží jím slanou hrachovku naproti hodinám já musím odejít já tady nepatřím musím někam musím odejítMůj sen Tvůj
Nenechávej mně samotnou v noci prosím tvé sny mi v hlavě tonou a já nemohu zavřít oči a mé sny dovnitř nemohouLéto
Vem mně sebou do noci tam, kde nejsou mravenci ať jsou z nás už milenci nemohu si pomoci vem mně sebou do nociNoční cesta
Za třetí větví keře zlámaného porody divností probíhají v mlze mlžné jež pláče dusí slzavou a kropenou nocí zkoušenou na jitřním provázkuModlitba k milenci
Jen kousek tepla dej mi do rukou jen na chvilku dovol své vůli ať zmalátní a přivře sladce oči jen kousek tepla dej mi do rukou ať zmalátním a přivřu sladce oči a přijmu vůli svou ze síly tvé navždy.Zlomyslná I.
Zelená ropuchó dostaneš za uchó plivnu ti do oká protože jsi ropucháZlomyslná II.
To máš za to, blbečku neměls sedat na dečku. Háčkovaná byla dečka háčkovala ji tetička. Měl jsi hřebík v zadečku. Teď to vidíš blbečku roztrhnul jsi tetičce její novou dečku !Zamilovaná
Z kamene z orla z lipového stromu je ten můj.Tak trp dál !
Ach jak já trpím ! Jak já trpím tak jak mně to bolí rodím plodím ovoce té blbé práce. Jak mně to bolí. Pro slunce živé z radosti krásné pro lásku křehkou nádherně lehkou pachtí se lidé co z toho zbyde se smutnou slzou projdeme hrůzou.Čí jsou pravidla ?
A zas se to všechno zdá tak jednoduché to stačí jen a jenom tak málo ! komu mám věřit loži srdci květu ? všechno se tváří svým pravidlem, prý je svaté - jakože. Jenomže.Hledám hranici
Tygře dravej cizí živote jakej je rozdíl mezi tebouAni nevím, na koho křičím
Jo jako kabaret jo jako cirkus pane klaune nebo šašku kašpare ušatej zlej křikloune za oponou bys chtěl hrát ! Tak to teda ne.Lidová
Půjč se mi na hraní chlapče zvědavý půjč se mi dnes večer pro potěšeníA bolí
Čím to že duše pláče oči pozorné nenaplní prsty nabízí nechají se vláčet po trníSekundové kino
Jde do schodů a má rozvázanou tkaničku ktaničku a pak ta chvilečka - okamžíček zmatečku, a on né že by spadl, (jak si to všichni potají přejeme) všimne si toho, a zaváže si jí, jsa sehnut.Tak nevím, jestli se mám smát, nebo brečet
Jakej je ten život jo pane když po mně práskne nějakým tím citem čí čím kočičím čimčarára vrabčímÚleva
Ztracená v trávě k nevidění hliněná hrouda vyprahlá všední a všude jsem... o dešti sním ten přijde a já se rozbahním na všechny stranyVěčný
A zasnoubení prodloužené pohledem kamkoliv... "Miláčku kam se díváš ?" Do sebe jak mi je zapomněl jsem na tebe jsem prodloužený rozšířený vyklenutý do celého světa ! Jsem fascinován ! Milenko první prodloužená rozšířená vyklenutá věčná.Zdání beznaděje
Zvedá se vítr medvajz zapadá červené slunce musím jít po římse a padám osamělým chodcům do tváří Utopenci plavou mou hlavou Kaluže jsou otevřené náruče kamča s odrazy vypadlých očí rukama, co nejsou někde mně hledají Utopenci plavou mou hlavou bezedným krkem rozmoklí padají Dusím se musím jít po římse a padat osamělým chodcům do tváříSpolečně, spolu
Reflex a telepatie jasnovidectví a komunity ve starých bytech seance, odpuštění dědictví, žádost cti, suverénní trojrozměrnost duše ve snech. Hříchy v životě jako jeho slovo jejich pohled naše tělo společný pach umyté nádobí, židle a stůl, na stole sůl, v lednici nic.Večerní
Až sklenka ruce v gestu spojí docinkne a dozní nehty odpoutají vášeň legrační a stehno o ústa si pleskne.Milenec, ne přítel
Jsi šuplík. Jsi svůj šuplík a nechce se ti ven. Kdoví jestli se chceš uklízet. Necháváš se zaházet dalšími a novými a pak se bráníš otevření jako když se přemíra starých dopisů vzepře ve tvém psacím stolePísničkovič
tenisky Chodkypryč telefon Žblebtynič zápisník Protivník pokojík Samotník TralalaJe třeba to přežít
Špatný slova hlava zmatená nohama odešla ruce šmátraj hledačky vzrušivého dotyku čehokoliv pro klid v duši. (ano.)No řekněte
Milujíc jeho i sebe ode mne odcházím, neboť mé i jeho tělo jedno jsou. Co si mám počít kdyžMoje milá
Co si to myslíš holka že tě budu brát za ruku že ti budu hladit vlasy že tě budu líbat na ucho a brát do náruče ? co si to myslíš holka já na to nejsem co si to holka myslíš já už na to nejsem dyť vim že tě mám a miluju tě řádně ne ? nezapírám že tě mám nezahýbám dyť vim že tě mám tak co si to holka myslíš.Potichoučku
Na loukách kde stárnou motýli kde perličky zpívání budí květiny probouzí se... tlukoucí...12.5.
Kamenem, ach kamenem Stát se Znehybnět Zesílit Ano Zkamenět bych si přála Kámen pro sebe, Útěchu ostatním. Ale pohlédnout si do očí To bude asi těžší, Než zkamenět.Volná jako pták
Tuna zábran je vlečka moje. Já nevěsta. Beru si každý den svého muže a každá noc je má svatební. Někdy je láska někdy není. Pud a strach v kapse pod šaty. Moje šaty. Jsem Tvoje nevěsta ! Volávám ze spaní. Omyly probírám každé ráno. Muž už je pryč. Hlad a den. Hloupý čin. Stydím se, stydím. Zelenou myrtu do kapesníku zabalím. Přišívám záplaty na šaty svatební. Květiny na cestě mění se. Závoj jak sen: "Otevři oči ! Odhoď své závoje ! Miluj mně ! Miluj mně..." Prosí mně. Táhnu se kostelem den co den s nákladem ! Noc co noc se strachem ! Koho si beru ? Střevíce s kamením a ústa v medu. Vdávám se každý den.