Třírychlostní Pepíček

Na ukázku skladba ke stažení z archívu KLIKOTOČ RECORDS od Halfskina z Tovačova. Dochovala se také videonahrávka z koncertu.

z koncertu Valná hromada, BRNO

Na úplném začátku spolupráce hudebníků z Havířova a Valašského Meziříčí bylo setkání Petra "Karkul" Randuly (ValMez) se dvěma Havířováky, Jiřím "Bobšem" Prokšem a Jiřím "Hrobem" Dvořákem na studiích v Brně. Na jaře 82 Karkul provozoval na brněnských vysokoškolských kolejích "lehce happeningovou sólovou produkci s využitím svého hlasu, syntezátoru a obecenstva". Představení navštívili budoucí dva členové a netrvalo dlouho, vznikla kapela Třírychlostní Pepíček. Byla zařazována mezi novovlné kapely, ale kořeny měla spíše v alternativ music či rock in opozition. První vystoupení se konalo v srpnu 1982 v Havířově. Složení: Jiří "Bobeš" Prokš - baskytara / Petr "Karkul" Randula - klávesové nástroje / Jiří "Hrob" Dvořák - kytara, zpěv, texty

Třírychlostní Pepíček vystupoval na brněnských přehlídkách amatérských skupin. Později v Praze. Soukromě se natočila půlhodinová videonahrávka. Kapela několikrát zahrála v Třanovicích nedaleko Havířova. Koncerty organizoval Radek Kiss. Byla to klasická "stodolová" akce na pozemku jeho prarodičů. Dopoledne hrávaly máničky fotbal (a snad honili prasátko), večer pak byl guláš. Přijížděli lidi „z celé republiky“ (taky valmezáci – fotka na kazetě Slepé střevo – Nečum a tleskej je právě z Třanovic). Proslýchalo se, že některé z místních akce mániček štvala natolik, že číhali kdesi s vidlemi a podobně..

Třírychlostní Pepíček

Kapela považovala za důležitou nejen hudební, ale i vizuální stránku svých koncertů. Bizarní oblečení, krátké scénky či taneční vložky, úsměvy, gesta - to celé zarámované v originálním soundu. Brutálně hrubý a neuvěřitelně ostrý, rytmický podklad baskytary (bicí nástroje TRP nepoužíval). Předpotopní elektronický klávesový nástroj Claviset (požívali ho i PPU), který svým zvláštním zvukem (umocněným ještě zapojením přes phaser) podporoval údernost zvuku souboru, zatímco druhý klávesový nástroj - syntezér Yamaha cs-5 měl v aranžmá daleko větší využití. Kytarista navíc používal jiné ladění, než je zvykem.

Aby kapely mohly hrát kdekoliv bez větších problémů, bylo zapotřebí mít tzv. "zřizovatele". Ze vzpomínek Jirky Prokše: "Třírychlostní Pepíček byl zaštítěn docela kuriozně. Někde jsem přišel k velkému gumovému razítku RaJ Praha 3 (nic jiného na tom nebylo). Tedy Restaurace a jídelny & Praha 3.. Papíry jsem psal vždy někde na stroji sám pro nás, a bum tam razítko a nějaké vymyšlené jméno a podpis.. Snad z toho nikdo na RaJ neměl průšvih, že jimi zřizovaná kapela zpívá, že "v červeném stanu rozřízli pannu, ta mladá panna byla svoboda, kde je jí konec, vzala jí voda..."

Úspěšné vystupování TŘÍRYCHLOSTNÍHO PEPÍČKA přerušilo postupné odcházení členů kapely na vojnu. Po návratu z ní zase společné hraní komplikovalo dojíždění, přece jen bydleli dál od sebe. Začínali se realizovat i jinde (Jirka Prokš - Radegast, Petr Randula - Ještě jsme se nedohodli..), ale oba se podíleli na nahrávání demokazety "Slepé střevo", která odstartovala další spolupráci muzikantů z Havířova a ValMezu v (nezávislém) hudebním vydavatelství "RYTMICKÁ MLÁDEŽ".

Třírychlostní Pepíček, Jiří (Hrob) Dvořák

Třírychlostní Pepíček, Jiří (Hrob) Dvořák

pramen - "Excentrici v přízemí 89"

(pm+pozn.jp)

Třírychlostní Pepíček, Petr (Karkul) Randula, Jirka (Bobeš) Prokš