zpět na kapely 80-90 let

Piráti klidných vod

PKV v kulturáku P.Bezruče Na ukázku dvě skladby ke stažení:
Námořnická, mp3 ke stažení Námořnická
Pohřebáci, mp3 ke stažení Pohřebáci





/ článek vyšel ve Sračce, Olomouc, někdy na podzim 1989 /

JSME PROTI !

Jádro kapely tvoří: Malutki - vocal / Koníček - guitar / Koláč - bass

Hlavní je chuť něco udělat. Pár lidí z Havířova ji mělo a proto v březnu tohoto roku po rozpadu skupiny ÍRÁNSKÉ RYCHLÉ ČLUNY chtěli oba kytaristé hrát dále. Za jejich spolupráce s textařem vznikají první skladby. Začalo se pravidelně zkoušet, nejdříve u Koníčka v bytě. V té době vzniká i název - hudebníci si začali říkat PIRÁTI KLIDNÝCH VOD (dále jen P.K.V.). Velice důležité byly - příchod zpěváka (působil už společně s basovým kytaristou v hard corové skupině BRACHYBLAST) a pomoc zvukaře zvaného Ďábel, muže v pozadí, který organizuje zkoušky havířovských nezávislých kapel. Za měsíc se tedy skupina po pár zpola nazkoušených skladbách ocitá ve zkušebně, které se zde neřekne jinak než - zámeček. Chybějící post bubeníka obsadil ex-člen punkových IQ:60 zvaný Doktor.
Malutki Vypadalo to nadějně, vznikly nové skladby, které skupina přivedla k dokonalosti a ještě přitom stihla konzumovat alkohol i jinak se bavit. Postupně vykrystalizovalo devět písní, které by měli vyjadřovat životní pocity kapely a lidí kolem ní - nevyhnutelné deprese pramenící z touhy po lepším životě a současné bezmocnosti něco změnit (První přijímání, Důvody, Marně chytám v žitě, Pohřebáci). Naštěstí nechybí ani nadhled, který se projevuje ve většině věcí (hlavně Chameleon, Námořníci) a samozřejmý je i anti-militaristický postoj skupiny jako celku (Jaro, Vojáci).
Přebytečné litry dezertního vína způsobily i pár krizových situací, kterým se nevyhne asi žádná skupina. V případě P.K.V. vedly až k tomu, že basový kytarista si dává inzerát, že hledá novou kapelu a kytarista hodlá končit, pokud nebude konečně nějaký koncert - konkrétně uvádí datum 10.6.1989. Tento den totiž mají P.K.V. vystoupit v rockovém klubu, "Žalák" společně se skupinami ZONA A, MAJKLŮV STRÝČEK, KLEC, BUŘINKY II. Akce pak naštěstí skutečně proběhne, P.K.V. po předchozí aplikaci v hospodě zahrají v dobré formě. Zlaté hory 1989 Radost po úspěšné premiéře na čas pokazil odchod bubeníka. Kontakty zpěváka a basového kytaristy krizi na čas zabránily, ale zřejmě jen dočasně.

Je to celkem obyčejná historie vzniku a prvních měsíců existence punkové kapely a neměla by být chápaná jako reklama, ale spíš výzva ostatním - dělejte i vy něco !

Co k tomu všemu říká samotná kapela:
LENOCH /textař/ - Je celkem jedno, jak člověk vyjádří svůj protest.
Hlavně ať nesedí doma a nečumí na televizi.
KONÍČEK /kytara/ - Všechno mě sere, tak hraju.
MALUTKI /zpěv/ - ...cenzured...
KOLÁČ /bass/ - Všichni krvácíme a nevíme odkud.



Texty



DŮVODY Zamčené dveře zamčené tváře z vážných důvodů se nekoná. Strčili nám hlavu pod ledovou vodu. Podivné vlasy zoufalé hlasy tolik je důvodů nám nevěřit. Strčili nám hlavu pod ledovou vodu Pak cestou domů ve starém lomu ze známých důvodů odpálíme nálož. Strčili nám hlavu pod ledovou vodu KOLODĚJUM PRAVÉ Dívám se do tvého jasu drahá sestro už mi nepatříš tvé srdce objevilo krásu. Kolodějum pravé všechny děje koloděje světí Kolodějum pravé. Jednoho dne se vrátíš plná viny hříšných zítřků stáhla tě pozemská tíž. Kolodějum pravé všechny děje koloděje světí Kolodějum pravé. Pak se do určité míry jen já a ty v úzkém kruhu zasmějeme otázkám víry. Kolodějum pravé všechny děje koloděje světí Kolodějum pravé. PRVNÍ PŘIJÍMÁNÍ Doma ležím kouřím cigáro viděl jsem opilý režim. Svůj strach utápí v dezertním víně pak něco provede usmívá se nevinně. Už nevěřím tobě, ani vám motá se opilý režim. Svůj strach utápí v dezertním víně pak něco provede usmívá se nevinně. Marně běžím někam pryč je všude opilý režim. Svůj strach utápí v dezertním víně pak něco provede usmívá se nevinně. Asi zvážím pro i proti pak přijmu opilý režim. Scůj strach utápím v dezertním víně pak něco provedu usmívám se nevinně. OD DESÍTI K PĚTI My tvoříme lepší zítřek milujeme noční skřek. Občan pan Zoombie straší malé děti. Voodoo od desíti k pěti. Budujeme šťastné světy laskáme magické věty. Občan pan Zoombie honí své oběti. Voodoo od desíti k pěti. Křičíme teď to spadne padáme do urny prázdné. Občan pan Zoombie vozí naše smetí. Voodoo od desíti k pěti. NÁMOŘNICKÁ Omámeni mořem doma sníme na nás to padlo, my to víme musíme na moře Divíme se snad naděje, houpy, houpy, hou Divíme se snad kurděje, houpy, houpy, hou Divíme se nic se neděje, houpy, houpy, hou Pěkně zvesela v opilé posteli většinou sami jsme si mysleli že moře nečeká Divíme se snad naděje, houpy, houpy, hou Divíme se snad kurděje, houpy, houpy, hou Divíme se nic se neděje, houpy, houpy, hou Hlavy otočené proti dešti malé duše chycené v kleštích pustých ostrovů Divíme se snad naděje, houpy, houpy, hou Divíme se snad kurděje, houpy, houpy, hou Divíme se nic se neděje, houpy, houpy, hou JARO Pojdˇ,budeme si hrát na vojáky máš nějaké problémy to vůbec nevadí dostaneš samopal pak se uvidí Levá dva, levá dva ty vpředu, já vzadu musíme se bránit oba dva Tvým snem se stane poplach už nemáš jméno v plynové masce jsi ten nebo ten jak se komu zachce Levá dva, levá dva ty vpředu, já vzadu musíme se bránit oba dva Rezignace tě pohltí a ochromí jen se zkus odlišit v husté mlze se rozplyneš skončí tvá krize Levá dva, levá dva ty vpředu, já vzadu musíme se bránit oba dva OVCE COUNTRY Snědli dnešní noviny život je krásně nevinný Ovce zmrzlé v ledu poznaly teplé kraje. Ovce country, ovce country. S beranem smály se vpředu jak jejich vězení taje. Hodili do sebe párek svobodu vzali jako dárek. Ovce zmrzlé v ledu poznaly teplé kraje. Ovce country, ovce country. S beranem smály se vpředu jak jejich vězení taje. Začali bečet ostošest že nás určitě musí vést. Ovčané, ovčané, svobodní, ovčané SYMBOL GULAG Prokleté oči za ostnatým drátem a práce osvobozuje den se otočí do noci se zlatem ničeho. Jak vám je ? Každý den prožíváme tragédie každý den v nás něco shnije každý den čekáme, že se změní další den Zmrzlá země rozbije holou hlavu a práce osvobozuje stromy se němě oddávají stavu nikoho. Jak vám je ? Každý den prožíváme tragédie každý den v nás něco shnije každý den čekáme, že se změní další den Jiné názory propíchne bajonet a práce osvobozuje smrt i navzdory. Budeme se klanět ? Jak vám je ?