zpět na kapely 80-90 let
PbK Blues
Dvě skladby ke stažení z alba: Balada o hornickém štěstí (Ballad of miner`s Happiness)
|
Začal jsem brzo |
|
My Home Kosmos |
Černošské blues, bílé rythm & blues, ale také undergroundové závany kpt.Beefhearta, vlastní tvorbu a texty nabízí kapela Pbk blues. Je to snad nejstarší dosud hrající soubor v Havířově, proto jsme kapelu zařadili do "vykopávek z minulosti". Nespočet muzikantů se vystřídalo přímo v kapele a nebo si s Pbk blues zahrálo jen tak na některém z koncertů. Za ta léta společného hraní jsou hlavní postavy v kapele "Kuba" Petr Kubíček - sol.kytara,zpěv a Pavel Keller - ryth.kytara. Nedá se nic dělat - Kuba bez P.Kellera za zády je muzikantská sirota. V nedávné minulosti z kapely Keller odešel a není to ono.. Jedna z posledních sestav: Petr Kubíček - sol.kytara, zpěv / Pavel Keller - kytara / Tomáš Pech - bicí / Rosťa Pope - bas.kytara / externě,Milan Skácelík - foukací harmonika
I když kapela vznikla o pár let dříve, stabilizovala se až na jaře roku 1986. Název "Pbk" vymyslel Mirek Zvára. Petr Kubíček měl v domě souseda, který se jmenoval Bimba Tarambaš. Zvárovi se jméno na zvonku zalíbilo a Petrovi začal říkat - Peťa Bimbas Kubíček. Druhá verze,kterou jsem slyšel - "Pořád bez koruny blues". Už druhý koncert kapely byl brutálně rozehnán policií na pověstné blues-undergroundové akci 1.12.1984 v restauraci Lapačka v Šenově. Máničky utíkali do polí a policie odvážela plné antony. Dnes už těžko říct, zda nešlo ze strany StB o provokaci. Koncert byl policií přerušen a nic by se možná nestalo, ale z nespokojeného houfu lidí se ozval hlas - "Na protest si lehneme pod kola autobusu!" A jak na potvoru zrovna přijel autobus MHD a jak na potvoru se celé okolí hemžilo policajty. Jiný zas tvrdí, že řidič autobusu nechtěl nikoho svést a vyhazoval lidi ven, tak proto si pár lidí lehlo na cestu před autobus a obušky na sebe nenechaly dlouho čekat. Možná to měla být výstražná akce, která měla schladit všechny vlasy a punkery. Trestů "na tvrdo" bylo jen pár, ale "podmínek" požehnaně. Petr Kubíček jako jeden z organizátorů akce musel také k soudu a než dostal podmíněný trest, odseděl si tři měsíce na vazbě.
Před vznikem Pbk Blues hráli její členové v různých formacích. Pavel Keller spoluzakládal punkovou kapelu Hlavy 2000 a později hrával se Zvárovým experimentem Č.H.T.L.(Čím hůř tím líp). Petr Kubíček - MBS. Po odchodu M.Zváry do SRN začal Petr Kubíček spolupracovat s Pavlem Kellerem. Přidal se Milan Skácelík - foukací harmonika. Další člen skupiny Michal Lang - bicí - hrál zároveň s Broumerovou Prouzou a později Betonová zahrada. U zrodu Pbk Blues byl i Hynek Požár - basa, kterého zanedlouho vystřídal Rosťa Pope.
Nějakou dobu trvalo než mohla kapela Pbk Blues vystupovat pod svým názvem. Na jednom z koncertů, kde je propašoval Jirka Prokš, hráli pod názvem JamSession. Koncert byl překvapivě úspěšný a soubor začal v září 1986 důkladněji pracovat na své tvorbě. Dostali nabídku na vystoupení v Polsku, ale jak to tehdy bylo zvykem - ne všichni se dostali přes hranice. Na krakovských ulicích hráli blues jen Kubíček se Skácelíkem. Na okresním Rockfestu 86 obsadili druhé místo. Začali koncertovat na Valašsku, v Ostravě a často byli vítanými hosty na Brněnsku. V 87 roce stojí za zmínku úspěšný koncert na jazzovém festivalu v Českém Těšíně. V roce 1988 se o kapelu a Petra Kubíčka začala znovu zajímat StB, kvůli informacím o Chartě 77, které Kubovi chodily poštou, ale hlavně kvůli transparentu s nápisem "Ať žije charta 77", který ožralý Kuba se Zdeňkem Hnilicou vyvěsili z balkónu. Během půl hodiny je odvezli policajti. Před otravnými a deprimujícími výslechy, které nebraly konce, Kuba utekl a několik týdnů se ukrýval v zapadlé vísce na Jižní Moravě. Další kolo okresního Rockfestu vyhráli a v krajském kole získali ocenění za výrazný bluesový projev. V lednu 1989 měli najednou zrušených 7 koncertů. Nikdo nebyl ochoten vysvětlit, proč. Po několika měsících jim zase pomohli lidé, kteří s rozumem pořádali koncerty.
Tovačov - kde se Kuba samou radostí, že hrají, bohatýrsky opil a v noci, když se zatoulal bůhví kam, vymáchal se ve stoleté močůvce. Druhý den celý černý od zaschlé špíny, sundal ze sebe raději všechny hadry a jen tak v trenýrkách šel po náměstí. Z hloučku stařenek co šly do kostela neslo se vylekané volání - "Čert, čert !" Naštěstí Kubu odvezl domů autem Hladiš.
Věrovany 89. 1300 platících diváků vidělo koncert několika souborů. Kromě Pbk Blues hrála i KMOCHOVA PARALÝZA, kde vystupoval i P.Keller. Po produkci tohoto souboru bědoval pořadatel, jaké neštěstí zas přivolal na svou hlavu. Zájem policie se dal očekávat. Pořadatelé oficiálních koncertů, kteří občas pozvali undergroundovou scénu měli fakt smůlu...
Neuvěřitelná a zcela v duchu PbK blues byla anabáze členů souboru do PLR na památný koncert českých exilových folkařů - Wroclaw 89. Seděli v havířovské hospodě, už pokolikáté naštvaní, že nemají všechny papíry v pořádku a vyřízené pozvání do Polska, otrávení z těch bolševických obstrukcí, které znemožňovaly cestování za hranice. Posilněni pivem a kořalkou napadlo je jednoduché řešení. Vždyť hranice je tady kousek a řeka Olza není hluboká. Střihnem to mimo přechod. Zaplatili útratu. Zavolali taxíka a řidiči řekli ať je vyhodí někde u Olzy. Našli brod. Na polské straně je čekalo několik plotů, prý připomínal tovární. Je docela možné, že přelézali pořád ten samý, těch piv bylo víc a šeřilo se. Přece jen se dostali k autobusové zastávce a tak poznali, že jsou opravdu v Polsku. Když se blížilo auto, chtěli být nenápadní a postupně, jak jim stav dovoloval, ukrývali se ve škarpě. Víc nápadní už být nemohli a ještě ke všemu se z auta vyklubal vojenský gaz - plný vojáků, kteří hned vyskákali. Když Kuba místo pasu nebo občanky vytáhl vojenskou knížku - pár vojáků významně natáhlo samopaly a zamířilo na ně. Nějakou dobu byli drženi v kasárnách. Výslech. Přes noc vězení a druhý den je potupně v želízkách na hraničním přechodu přebrali čeští policajti. A zase výslechy, tentokrát u StB. Všem hrozil paragraf - překročení státní hranice a ještě jeden - poškozování zájmů republiky v zahraničí. Sazba do pěti let. Naštěstí přišel listopad a trestní stíhání zastavila amnestie prezidenta Václava Havla.
Život je blues - jak si v kapele říkali a tak dál hrají po hospodách, klubech, kde je pozvou, častěji, nebo s odmlkou. Vzpomínám na koncerty, kdy mi mráz zaběhal po zádech, jak jim to šlo. Když má Kuba dobrý den, dokáže s kytarou srůst. Popadne ho to, hraje jazykem nebo o stojan mikrofonu, lehá si na zem, extaticky blbne a pořád mu to hraje !
Ale některé koncerty taky skončily ostudou. V Blažovicích u Brna - ožralý L.Outrata dvakrát bouchl do bubnu a spadl. Kuba na tom nebyl o moc lépe a navíc ho kapela zapomněla druhý den naložit do auta. Někdy mají jejich koncerty bizarní podobu. Při koncertu "U černého pavouka" v Ostravě je oslovil rozjařený MUDr.a nabídl jim koncert na celoevropském sympoziu ortopedů v hotelu Palace. Koncert jim skutečně zařídil. Později zjistili, že šlo nejspíš o pomstu onoho doktora všem kolegům na sympoziu, protože on sám nebyl pozván. Nepustili doktora ani do sálu. Při zvukové zkoušce měla jakási paní námitky, že hrají moc nahlas. Pbk Blues koncert před koženým publikem nějak odehráli a zase se k nim hlásil jiný přiopilý doktor, tentokrát ze Švýcarska a zval je k sobě do Švýcar, ale z toho už sešlo.
V roce 2003 na šumperské akci Blues A live, se po několika letech znovu do kapely vrátil Pavel Keller. I když se repertoár narychlo zkoušel v šatně - nikdo po nich láhve neházel.
Je těžké vyjmenovat všechny muzikanty, kteří vystupovali v Pbk Blues. Tady jsou alespoň někteří: P. Baugartner / J. Tibitanzl / L. Pecha / J. Hladiš / Franek / M. Lang / I. Laněk / Rosťa Vicher / P. Hrnčíř / P. Laitner / Rosťa Pope / F."Fanny" Novotný / Lumír Outrata
(pm)
Texty z alba - Ballad of miners Happiness
BALADA O HORNICKÉM ŠTĚSTÍ
(P.Kubíček)
Pod prašným nebem
v betonové džungli
našli jsme svou zem
Každý chce hrabat
Ó ne, kde to jsem
Zápach z komínů, plné ulice
tlusté dámy žádost zamítnou
to je město snů, velké krabice
akční scény v hospodách se promítnou
Každý chce hrabat
tak si tu žijem je nám hej
Úderem čtrnácté hodiny
železná kola
krtky vynoří
na prořízlou zem
Věrné ženy sousedy odhání
praská autobus
černé oči hrůzu nahání
začíná hornické blues
ZAČAL JSEM BRZO
P.Keller)
Začal jsem brzo
asi tak v šestnácti
venku mrzlo
a já měl splín
Fotr byl v lochu
a já chtěl trochu
jen tak z legrace
pustit si plyn
V tom přišel kamarád
věděl co s tím
řekl mi hochu
seš jako stín
Zašli jsme na pivo
a osud nám přál
v hospodě u kamen
bluesman tam stál
měl v ruce kytaru
na ni hrál
Když nás uviděl
jenom se smál
potom zařval
Good morning blues
podal mi kytaru
tak si to zkus
Našel jsem víru
a ztrácel cíl
hodně jsem miloval
a hodně pil
zkrotil jsem bolest
nudy se bál
na špatnou pověst
na tu jsem sral
hrál jsem pro radost
žil jenom tak
v tý době nade mnou
byl už jen pták
Teď už je pozdě
dvě děti mám
stojím na mostě
špatně vypadám
koukám se dolů
jak teče řeka
vzpomínám na tebe
jak si mi řekla
život je kyvadlo
život je blues
a taky divadlo
krása a hnus
FERNET BLUES
(P.Kubíček)
Ten sedmnáctý fernet
už jsem neměl pít
jó ten sedmnáctý fernet
už jsem neměl pít
potácím se domů
a nemám oč se podepřít
Přítel mě naštval
žena mi utíká
jó přítel mě namích
a žena mi utíká
jediné co zbývá
je tahle muzika
Kdybych byl starý černoch
splynul bych s černou tmou
kdybych byl starý negr
splynul bych s černou tmou
a funebráci by hráli
tuhle hudbu mou
AMERICKÝ SEN
(P.Keller - P.Kubíček)
Já zůstal sám
Někde uprostřed chmur
ve snu si hrál
tóny tvrdého DUR
Kam vlastně jedem
expres duní černou tmou
mám už dost těch keců
a půjdu si cestou svou
Teď abych si dal
láhev ohnivých múz
řekl to král
jméno jeho je blues
Kam vlastně.....
Roky jdou dál
těžce hledal svůj cíl
blues jsem si hrál
do rána whisky jsem pil
Kam vlastně.....
Málem zapomněl jsem
že život tak hnal
dobrý pocit já měl
blues mi tolik dal
Kam vlastně.....
MOBILNÍ BLUES
(P.Keller)
Zpívám si blues
a piju nemůžu spát
ošklivý sen
se mi chtěl
v noci zdát
v náručí své
jsem držel mrtvou ženu
na to už já
nikdy nezapomenu
Co mě čeká
to nikdo neví
co mě čeká
to mě nemine
Moje máma
mi řekla dej si kafe
její známá
si náma dala také
Na druhý den
mi volá moje máti
víš ta ženská
na věky bude spáti
Na přechodu
nějaký chlap za mnou šel
kvílení kol
a ránu jsem uslyšel
toho chlapa
porazil automobil
záchranku jsem
zavolal na svůj mobil
Bylo mi zle
tak jsem se zase opil
prachy mobil
někdo mi k ránu ztopil
Šel jsem domů
žena mi z karet věští
zrcadlo mé
už nikdo nevyleští
MY HOME IS KOSMOS
(F.Novotný)
Jdu z Kosmu domů
jdu z kosmu domů a ne sám
byla to opice
já za to nemohu
lásko má
My home is Kosmos
My home is Kosmos
and blues
Já měl prachy
ženy mě milovaly
teď už je nemám
tak se na mě vykašlaly
nevadí
My home Kosmos
My home Kosmos
and blues