zpět na kapely 80-90 let
Klec
Na ukázku dvě skladby ke stažení - stručné info.....nahráno ve složení: Klec - kytara,zpěv / Jiří "´Dábel" Pavlica - bicí / Olda "Medvídek" Juran - basa / asi 1987
|
esp I |
|
Přikládám k uchu desku Strawinského |
Varix (křečové Žíly), P.O.K. (Parta Ohryzaných Kostí), Poblité Beranice, DEAD CABINET, A Protože Byl Hajný Mněl Dobrou Mušku - to všechno jsou názvy kapely (možná byly i další), ve které se vystřídala řada punkerů z Havířova, z IQ:60, ČBT nebo tiskárenský dorost. Často se stávalo, že několik kapel mělo společnou většinu hudebníků. Za prvé proto, že bylo málo nástrojů a protože záleželo dost na tom, kdo se kdy s kým opil. Ve všech seskupeních zůstával Vlasta "Klec" Dlabaja a zhruba od roku 80 nebo 83 (vem to čert!) kapela vystupovala čím dál častěji pod názvem KLEC. Klecova ponurost a opozice vyhřezla v hudbu temného stylu, sám tomu říkal - psychadelic rock, které se až později začalo říkat gothic-rock. V jeho případě - hodně syrový. Klecův chorus-efekt na kytaře zněl místy jako "fanfáry k popravě". Nějakej pražák o nich později prohlásil: "Moravský JOY DIVISION".
Popsat věrně vznik a historii všech sestav je marné jako rozpomínání po těžkém flámu.
Předklecovská éra Varix (křečové Žíly) 1979. Na basu a bicí hráli lidi ze třídy gymplu kam chodil P.Keller. Vlasta "Klec" Dlabaja - zpěv, hudba, text, kytara. První koncert v pořadí druhá hospoda Horakůvka s Hlavami 2000. Už tehdy ponurý psychadelic.
Dále se kapela objevovala střídavě pod názvem P.O.K a Klec. Ve složení: Vlasta "Klec" Dlabaja / Cripple bass / Hrnčíř bicí / čas od času Zrzek - zkoušelo se v garáži u Skalíka, kde se nejprve musela vytlačit stará rachotina. Jeden povedený garážový automobilista v zápalu hněvu nad punkovým kraválem přestřihl dráty od zesilovačů. Bohužel ho to nezabilo. Koncerty - mimo jiné na Valných hromadách v Brně, kde získali za odměnu zákaz hraní. Nikdo jim to neřekl. Vlastovi to oznámil Nýzner až po mnoha letech, když v Brně studoval práva.
Vlasta "Klec" D./ Eskymo basa / Karkul syntezátor / Jonšta bicí / Hans Egy Joppke elektrické bicí vlastní výroby - další Valné hromady v Brně a koncerty v Praze. Jak vzpomínal Klec: "Povaloval se tam nějakej dlouhovlasej mastnej feťák a živě se zajímal o to, co to jsou za kapely. Řek jsem mu, že jsme kapela Poblité beranice. Po návratu do Havířova se místní policie začala urputně shánět po kapele Poblité beranice!"
Další sestava: Vlasta "Klec"D./ Křída basa / Jonšta bicí - éra nejrychlejšího punku.
Písní bylo asi pět. V nějaké hospodě za ValMezem mnoho lidí ani nezaregistrovalo písně, které byly tak zběsilé, že je vydrželi hrát jen pár desítek sekund.
Ve složení: Vlasta "Klec"D / střídavě Eskimo nebo Křída basa / Jonšta bicí - proběhlo několik povedených koncertů na kolejích VŠ v Žilině.
Další zkušebny - nejprve Medvídkův sklep potom "U Hurvajze" v Suché. Medvídek ještě na nic neuměl hrát. Přemluvil babičku ať mu koupí basu zn. Vikomt (stála 800 kčs). Kapela přitáhla Jiřího "mladého Ďábla" Pavlicu na bicí. Netrvalo dlouho a začali docela často jezdit na "stodolové" akce a do okolních měst. První stabilnější sestava kapely KLEC: Vlasta "Klec" D. - hudba, texty, zpěv, kytara / Olda "Medvídek" Juran - basa / Jiří "Ďábel" Pavlica - bicí /. Zkušebna se přesunula do "Domova horníků", nebo snad klubu důchodců, kterou si vymalovali celou načerno. Rakvárna. Důchodci málem dostali infarkt. Bylo to mrtvolné období - Medvídek tehdy pracoval u pohřební služby. Koncerty Klec zakončoval větou: "Toto je vše od skupiny KLEC vy kurvy" a někdy později v Praze v Opatově na koncertě více kapel, který uváděla Jílková (dnes známá z tv), když se ptala co by o kapele mohla říct - dostalo se jí odpovědi: "Hovno". Dlabajův nepřátelský postoj k pořadatelům, ale i k publiku mohl kdekoho naštvat. Bylo to také (ještě) období jablečného - "Mám rád vína, není to má vina", zaznělo nejednou. Na neuskutečněný východočeský Woodstock v září 87 v Trutnově, přijelo hodně kapel a lidí. KLEC dorazil taky, ale akce byla dokonale rozprášena policií a snad nikomu se nepodařilo dorazit až na místo konání. I když se lidi plížili lesem, za každým stromem policajt. Medvídka zadrželi a po výslechu ho policajti doprovodili k vlaku. Počkali si až nastoupí. Medvídek vystoupil druhou stranou a schoval se v roští. Klece potkal v hospodě a dva dny se pařilo.Ještě spolu s Medvídkem zahrála kapela v Zubří pod názvem DEAD CABINET - A Protože Byl Hajný Mněl Dobrou Mušku. Od kdy a jak dlouho název vydržel už si nepamatuje ani čert! Klec měl vždy mnoho různých názvů. Vyžadovala to doba a taky nové názvy kapely vždy ještě víc mátly už tak zmatené posluchače! Jezdívalo se na akce vlakem a někde cestou dokonce stopli valník.
Někdy v 87 odešel Medvídek na vojnu (a po návratu hrál v T.D.H.R.), místo něj přišel do KLECe jeho bratr "Klement". V kapele zakotvil i "Kláda". Nová sestava, která už zkoušela na zámečku v Životicích: Vlasta "Klec" D. - kytara, zpěv / Aleš "Klement" Juran - basa / Jiří "Ďábel" Pavlica - bicí / Vašek "Kláda" Vysoklad - klávesy /. Další koncerty: Rockové pódium 88 v kulturním domě P.Bezruče. Všechny tři "Bermudské trojůhelníky".
Pro kapelu začalo vcelku slavné období. Předtím Medvídkovy a potom Klementovy bassy, které rozhodně byly (ač různé) na tu dobu nezvyklé. V hudbě šlo o náladu a celkový dojem. Všechno podepřely vždy naprosto perfektní, přesné a propracované bicí bubeníka Jirky "Ďábla" Pavlici. KLEC koncertoval v Olomouci, Krnově, Ostravě, v Horní Lhotě. V Jeseníku, na nějakém fesťáku venku, pršelo. V Kopřivnici, kde Ďábel st. vystupoval jako manager a chtěl prachy předem. Klement se ožral a ztratil se kapele. Odjeli bez něj. Klement potom spal v tříhvězdičkovém hotelu a dokonce ho platil. Ráno na stole plno jídla mohl sníst co chtěl, ale bylo mu tak špatně, že si dal jen kávu. Levný host. Strastiplná cesta domů.
V Praze taky nahrávali ve studiu. Zprostředkovala to brněnská agentura, ale nic z toho nebylo. Natočil se pásek - docela slušný, ale chtěli po kapele 20 nebo 30 tisíc. Kluci neměli prachy. Nechali to tam. Po listopadu hráli v Olomouci v "Nausea" klubu. Možná o něco dřív taky v hospodě "U Jelena" za Havířovem. Jiří "Ďábel" Pavlica odešel na vojnu a Dlabaja zkoušel ještě něco s Pavlem "Ďáblem"Pavlicou.
Nezapomenu na koncert v parku v centru Havířova (druhý benefiční koncert pro založení rockového klubu 92 nebo 93), KLEC na pódiu ze stavařského lešení, za zády rozestavěný další panelák, silueta jeřábu, zvedal se vítr a bral sebou papíry a různé smetí, počasí nevlídné, zima. Dlabaja v šusťáku, ty jeho podivné vlasy vlály ve větru, zavadil o struny (typický chorus efekt) pár jeho textů a celý ten výjev. JO ! Kdyby zrovna v ten moment přijel někdo hodně zdaleka a ptal se - "Jak je ?" Stačilo by ho dostrkat k pódiu a za pár minut by se už tak blbě neptal....
(pm)
Texty
/Texty jsou výhradně a jen Vlasty "Klece" Dlabaji a smí se číst jen očima a né nahlas. Vzkazuje autor/
Jako Otrávené Šípy
Snášejí Se S Tvých Rtů Slova
A Mučí Bezbranné Tělo
A Zatemňují Ochablou Mysl
Až Do Úplného Vyčerpání
Až Do Úplného Bezvědomí
Strnulý Výraz V Tváři
Rázný Strojový Krok
Kovově Zní Tvůj Hlas
Když Vřeští Na Útok
Až Do Úplného Vyčerpání
Až Do Úplného Bezvědomí
+
Stojí Za Řečnickým Pultem
A Zvrací Slova
A Dav Je Žere
A Dav Řve Blahem
+
Pod Černá Křídla Schovává Bílou Spoušť
Z Pod Černých Mraků Kam Lze Jen Dohlédnout
Černý Pták Zimy Přilétl Mezi Nás
Zima Je Všude
Všude I V Nás
Před Paní Zimou Se Stromy Lamou V Pasu
A Lesní Zvěř Sní Svůj Zimní Sen
To Rok Rozpustil Svých Bílých Vlasů Krásu
Utíkám Před Sebou
Za Havranem Někam Ven
+
Chytl Mne Pod Krk
A Jak Mne Rdousil
Zpíval Si Píseň O Loučení
Nikdy Nezapomenu
Na Píseň O Loučení
Do Říše Stínů Jdeme Spolu
Hustý Černý Dým A Seškvařené
Zbytky Hmoty
Všude Kolem Černý Popel
Hoří Mi Plášť
Hoří Mi Boty
Hoří I Má Dřevěná Postel
Kdybych Mohl Vyprskl Bych Smíchy
Přes Železné Vrata Na Truchlící
+
Pár Řádku V Dějinách
O Tom Kolik Bohatství A Moci
Měl Ten Pán
Kolik Válek Vyhrál A Prohrál
Co Všechno Muselo Mu Z Cesty
U Kolika Popravišť Stál
Jen Pyšné Paláce
Tyčí Se Nad Hroby Těch
Co Si Už Za Života Nechali Postavit Pomník
Snad Jenom Fotograf Nebo Malíř S Nataženým Plátnem
Vystihne To Tak Jako Vzpomínající Hrobník
Zář Šatů Z Brokátu Všechno Je Protkáno Zlatem
Tisíce Svící Překrásný Sál
A Spousty Sloužících Pobíhá Mezi Stoly
Aby By Byl Spokojen Pán
Jen Pyšné Paláce
Tyčí Se Nad Hroby Těch
Co Si Už Za Života Nechali Postavit Pomník
Snad Jenom Fotograf Nebo Malíř S Nataženým Plátnem
Vystihne To Tak Jako Vzpomínající Hrobník
+
Stojí Uprostřed Parku A Rozhlíží Se Kolem Sebe
Necítí Se Ve Své Kůži Je Mu Nějak Lehce
Vše Jako By Bylo Ozářeno Nějakým Světlem
Vše Jako By Bylo Ozářeno Nějakým Podivným Světlem
Na Tvářích Lidí Je Smutek Radost A Naivní Víra
A Támhle Ten Muž Se Pojednou Vzpírá
A Upadá V Křeč V Zimničném Tanci
Je Slyšet Smích A Vzlykot Ostatních
Už Přichází Doktor A Vstřikuje Injekci
Už Přichází Doktor A Za Ním Zřízenci
Teď Přichází Chvíle Procedur A Bílých Lůžek
Slunce Co Dívá Se Na Ně Přes Mříže V Oknech
Na Tvářích Lidí Je Smutek Radost A Naivní Víra
Je Slyšet Smích A Vzlykot
Ticho A Klid Ústavu Choromyslných
Ticho A Klid Bolestně Necitelné
Ticho A Klid Ústavu Choromyslných
+
Můj První Život Je Jen Temný Stín
Ponořený Nenávratně Do Prostoru
Můj První Život Je Jen Temný Stín
Jen Odraz Světla V Mozku
S Hlavou Vybílenou Jak Padlý Sníh
Procházím Po Vesmírech
+
Neznámou Krajinou
V Pochmurném Počasí Jdu
A Mám Pocit Že Mi Na Paty Šlape Smrt
Odevšad Jako By Ke Mně Stále Přicházela
A Já Mám Strach
Mam Strach
Ne Však Ze Smrti Ale Z Umírání
+
Jsou Na Pokoji Dva
Třetí Lůžko Je Prázdné
Zbylo Tu Po Tom
Co Včera Čekal Až Zhasne
Myslí Na Člověka V Křeči
Myslí Na Člověka Který Umíral
Jaké Měl Divné Řeči
Co To Ve Smrtelné Křeči Povídal
Dnes Přivezli Nový Případ
Na Stejné Lůžko
Říkají Že Je Ještě Horší
Čeká Kdy Si Pro Něho Přijdou
Ti Páni V Bílých Pláštích
A V Nablýskaném Černém Autě
Myslí Na Člověka V Křeči
Myslí Na Člověka Který Umíral
Jaké Měl Divné Řeči
Co To Ve Smrtelné Křeči Povídal
Je Na Pokoji Sám
Třetí Měsíc
Nemůže Chodit
A Mluví Jenom Ztěžka
Chodí Za Ním Známí
Rodina Nosí Mu Pomeranče
Smějí Se Na Něj
Říkají Všechno Bude Dobrý
Myslí Si Přijde To Asi Brzy
Myslí Na Člověka V Křeči
Myslí Na Člověka Který Umíral
Jaké Měl Divné Řeči
Co To Ve Smrtelné Křeči Povídal
+
Vystrašené Tělo Smíchy Unuděná Tvář
Smrt Se Přestala Bát Na Soukromém Hřbitově
Zástup Zesnulých Nese Strachy Živého
A Pouští Ho Zpět Do Života
Aspoň Náprstek Upřímných Slz
Chce Si Každý Z Nich Sebou Odnést
+
Seděla Strnule A Bílé Vlasy Mněla
Přebarvila Jí je Paní elektrika
Jen chvili v železném křesle snila
A Již Se Živá Nevzbudila
Mněla Co Chtěla
Když Na křeslo Sedala Si
Mněla Dlouhé Černé Vlasy
Chtěla Si Je přebarvit Na Bílo
Však Napětí Ji Zabilo
Mněla Co Chtěla
Ona Totiž Někde Přečetla Si
Že Elektrický Proud Bílí Vlasy
+
Přikladám K Uchu Desku Strawinského
A Naslouchám Zda-li Je Živá
Potěžkávám Dílo Géteho
Ach Jaká Je To Tíha
Když Psovi Dal Jsem Očichat
Posmrtnou Masku Gelnera
Pes Zuby Vycenil Ucítil Vztek
Podkládám Stůl Dějinými Knihami
Rembrantem Na Stěně Zakrývám Flek
A Zatím Mrtví Vylévali Do Rakví Vína
A Rakve Vylévali Do Hrobů Bez Dna
A Loutky Zamotaly Do Svých Nití Lidi
Vlekly Je Po Náměstí Ať Je Každý Vidí
+
Šel Jsem Po Hřbitově
Díval Se Na Nebe
Po Nebi Letěl Tryskáč
Mněl Jsem Strach O Sebe
Náhle Jsem Však Zakop
A Spadl Do Hrobu
Bylo Mi Zima
Tak Sem Raděj Umřel